Vztahy v rodině

Vím, že jsou vztahy někdy velmi komplikované. A to hlavně v rodině. Pamatuji si, jak jsem se s bratrem Vůbec neměla v lásce a stále jsme se hádali. To naše hádky začali asi v patnácti letech, bratrovi bylo osmnáct let. Myslím si, že jsme se tehdy hádali opravdu kvůli blbostem. Nejhorší na tom bylo, že jsme takhle dohadovali spolu skoro každý den, protože každý chtěl mít své soukromí. Jenomže naši rodiče neměli moc peněz a žili jsme v bytě tři plus jedna.

Láska mezi sourozenci je pěkná.

A rodiče měli samozřejmě ložnici, potom byl obývák, potom kuchyně a my s bratrem jsme měli takovou malou místnost, který byl náš pokoj a měli jsme to dohromady. Když jsme byly děti, tak nám to nevadilo Hráli jsme si spolu. To jsou takové ty lidské vztahy, kdy si každý rozumí s každým. Nicméně a potom jsme dospívali, Chtěli jsme mít v soukromí. Bratr si vodil domů kamarády, později bratr si taky vodil domů jednu dívku, se kterou chtěl být samozřejmě sám. Jenomže já jsem to taky chtěla, chtěla jsem soukromí a učit se do školy. Takže to vždycky dopadlo tak, že jsme se třeba třikrát nebo čtyřikrát týdně hodně hádali.

Dětské vztahy jsou někdy komplikované.

Někdy to bohužel dopadlo tak, tak jsme si taky někdy nafackovali. Maminka z nás byla opravdu nešťastná, protože ji opravdu hodně mrzelo, že se my dva sourozenci pořád hádáme a napadáme se. Konec to dopadlo tak, že vztahy mezi námi se urovnaly, že když bratrovi bylo dvacet jedna let a odstěhoval se s přítelkyní do jednoho malého bytu, do garsonky. Ještě půl roku jsme spolu nemluvili, ale právě po půl roce už jsme byli takoví už chytří a vyspělí, že jsme na naše předchozí hrozné vztahy zapomněli a nyní se máme rádi. Myslím si, ale že je to docela klasika. Je jasné, že neexistuje sourozenecký vztah, aniž by se tam někdy někdo hádal. nebo vy takového někoho znáte, kde jsou mezi sourozenci opravdu pěkné a dokonalé vztahy? Pokud ano, moc by mě to zajímalo.

Vím, že jsou vztahy někdy velmi komplikované. A to hlavně v rodině. Pamatuji si, jak jsem se s bratrem Vůbec…